Normy a legislativa pro OOPP

Základní rozdělení kategorií osobních ochranných pracovních prostředků

Ochranné pracovní pomůcky kategorie I

Osobní chranné pracovní pomůcky (OOPP) jednoduché konstrukce (pouze pro minimální riziko) kde uživatel může sám zhodnotit úroveň ochrany a rizika.
Do této kategorie patří výhradně OOPP určené pro ochranu uživatele proti:

• mechanickému působení (zahradnické rukavice, náprstky atd.)
• slabě agresivním čisticím prostředkům (rukavice proti zředěným roztokům)
• rizikům při manipulaci s horkými předměty do 50 °C (rukavice, zástěry)
• klimatickým vlivům, které nejsou mimořádné ani extrémní (pokrývka hlavy, sezónní oděv)
• slabým nárazům a vibracím (lehké ochranné přilby proti skalpování vlasů, rukavice, lehká obuv atd.)
• slunečnímu záření (sluneční brýle)

Pro tyto OOPP mohou provádět testy a vystavovat certifikáty samotní výrobci. OOPP této kategorie jsou označeny symbolem CE.

Ochranné pracovní pomůcky kategorie II

OOPP střední konstrukce (pro střední riziko) u kterých se předpokládá vyšší ochrana. Například rukavice vyžadující dobrou ochranu proti proříznutí, propíchnutí a oděru. Musí být testovány a certifikovány nezávislým notifikovaným orgánem. V návodu k použití by měl být uveden název a adresa nebo identifikační číslo notifikovaného orgánu.

OOPP této kategorie jsou označeny symbolem CE a doplňkovými piktogramy nebo informacemi udávající jejich specifické vlastnosti.

Ochranné pracovní pomůcky kategorie III

OOPP složité konstrukce (smrtelné riziko) určených k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví. Do této kategorie patří výhradně:

• filtrační dýchací prostředky pro ochranu proti aerosolům v pevné nebo kapalné formě nebo proti dráždivým, nebezpečným, toxickým nebo radioaktivními plynům
• prostředky pro ochranu dýchacích orgánů zajišťující plnou izolaci vůči okolní atmosféře, včetně přístrojů pro potápění
• OOPP poskytující pouze časově omezenou ochranu proti chemickému působení nebo proti ionizujícímu záření
• zásahové prostředky pro použití v horkých prostředích, s účinky srovnatelnými se vzduchem o teplotě 100 °C nebo vyšší, kde může nebo nemusí být infračervené záření, plameny nebo rozstřik velkého množství roztaveného materiálu
• zásahové prostředky pro použití v chladných prostředích, s účinky srovnatelnými se vzduchem o teplotě –50 °C nebo nižší
• OOPP chránící před pádem z výšky
• OOPP proti rizikům vyvolaným elektřinou a nebezpečným napětím nebo prostředky užívané jako izolace při práci pod vysokým napětím

OOPP této kategorie musí být testovány a certifikovány nezávislým notifikovaným orgánem a navíc systém zajištění kvality, který výrobce používá pro zaručení homogenity výroby, musí být nezávisle kontrolován.
OOPP musí být označeny symbolem CE a za ním musí být uvedeno identifikační číslo notifikovaného orgánu. Např: CE 0287

Označení výrobků CE

Označení CE potvrzuje tzv. shodu produktu s požadavky předpisů EU. Tímto způsobem označení umožňuje volný pohyb produktů po evropském trhu. Pokud je na produktu uvedeno označení CE, výrobce tak na svou odpovědnost prohlašuje, že jeho produkt splňuje všechny právní požadavky označení CE, což znamená, že produkt lze prodávat v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP, 28 členských států EU a Evropské sdružení volného obchodu (ESVO), tzn. Island, Norsko a Lichtenštejnsko). Totéž platí o produktech vyrobených v jiných zemích a prodávaných v EHP.

Nicméně označení CE není povinné pro všechny výrobky – jde pouze o produkty kategorií vyjmenovaných v konkrétních směrnicích EU o označení CE.

Označení CE tedy neznamená, že produkt byl vyroben v EHP. Stvrzuje pouze to, že u daného produktu byla před jeho uvedením na trh ověřena shoda s příslušnými právními požadavky (např. harmonizovaná úroveň bezpečnosti) a že je díky tomu možné jej v tomto prostoru prodávat. Označením je zajištěno, že výrobce

• ověřil, že produkt splňuje všechny příslušné základní požadavky (např. hygienické a ekologické), které jsou stanoveny v platných směrnicích
• pokud to směrnice stanoví, že byl rovněž přezkoušen nezávislým subjektem provádějícím posuzování shody

Výrobce musí zajistit posouzení shody, vypracovat technickou dokumentaci, vydat prohlášení ES o shodě a uvést označení CE na výrobku. Distributoři musejí zkontrolovat, že produkt má označení CE a že nezbytné doklady jsou v pořádku. Je-li výrobek dovážen ze země mimo EHP, dovozce musí ověřit, že výrobce mimo území EU podnikl nutné kroky a že dokumentace je na požádání k dispozici.

Označení CE má být umístěno buď na výrobku, nebo na jeho výrobním štítku. Pokud to z povahy výrobku není možné, musí být označení CE umístěno na obale nebo na některém z příbalových dokumentů.

Základní seznam norem týkajících se OOPP

Níže naleznete základní, stručný přehled norem, které se týkají osobních ochranných pracovních prostředků. V případě jakékoliv nejasnosti nás prosím neváhejte kontaktovat.

Pracovní rukavice

EN 420+A1 Základní norma pro stanovení všeobecných požadavků na rukavice

Tato norma definuje všeobecné požadavky pro design a konstrukci rukavic, zdravotní nezávadnost, pohodlí a účinnost.

Důležitou informací, kterou norma EN 420+A1 udává, je velikost rukavice. Tato velikost vychází z obvodu ruky měřeného 1 inch (cca 25mm) nad kořenem palce.

EN 388:2004 Ochranné rukavice proti mechanickým rizikům

Tato norma se vztahuje na všechny typy ochranných rukavic ohledně fyzického i mechanického poškození způsobeného oděrem, pořezáním, propíchnutím a protržením.
V níže uvedené tabulce naleznete hodnoty, které musí rukavice dle této normy splňovat, aby chránila uživatele v udaném stupni ochrany.

• a - odolnost proti oděru (počet cyklů potřebných k poškození rukavice)
• b - odolnost proti prořezání (počet cyklů potřebných k proříznutí rukavice)
• c - odolnost proti protržení (síla potřebná k roztržení rukavice (v Newtonech- N)
• d - odolnost proti propíchnutí (síla potřebná k propíchnutí rukavice (v Newtonech- N)

Testuje se vždy jen dlaňová část rukavice!

EN 388:2016 Ochranné rukavice proti mechanickým rizikům

(Tato norma nahrazuje EN 388:2004)

Tato norma se vztahuje na všechny typy ochranných rukavic ohledně fyzického i mechanického poškození způsobeného oděrem, pořezáním, propíchnutím a protržením.
V níže uvedené tabulce naleznete hodnoty, které musí rukavice dle této normy splňovat, aby chránila uživatele v udaném stupni ochrany. Ochranné rukavice musí mít třídu provedení 1 nebo vyšší nejméně v jedné z vlastností na pozicích a-e. Nehodnocené pozice se značí "x". Pokud rukavice splňuje dodatečnou ochranu, přidává se šestá pozice označená písmenem P.

• a - odolnost proti oděru (počet cyklů potřebných k poškození rukavice)
• b - zkouška řezem: odolnost proti řezu čepelí (index)
• c - odolnost proti dalšímu trhání (síla potřebná k roztržení rukavice (v Newtonech- N)
• d - odolnost proti propíchnutí (síla potřebná k propíchnutí rukavice (v Newtonech- N)
• e - TDM: odolnost proti řezu (v Newtonech- N), třída provedení A-F
• f - ochrana proti nárazu (dodatečná ochrana proti nárazu), při splnění označení "P"

Pro pozice a-e se testuje se vždy jen dlaňová část rukavice.

Pro pozici f (dodatečná ochrana proti nárazu) se testuje každá oblast, kde je ochrana požadována. Nelze vzhledem ke zkušební metodě testovat na prstech. Pokud je poskytována dodatečná ochrana proti nárazu, značí se na příslušné pozici písmenem "P".

EN 374 Ochranné rukavice proti chemikáliím a mikroorganismům

Tato norma stanoví určení odolnosti materiálů ochranných rukavic vůči prostupu nebezpečných chemikálií, které nejsou v plynné fázi, v podmínkách nepřetržitého kontaktu. Je třeba zdůraznit, že zkouška nereprezentuje podmínky, jež se mohou vyskytovat v praxi, a výsledky zkoušek by se měly použít zejména pro porovnávání materiálů z hlediska dob průniku.
Odolnost materiálu ochranné rukavice vůči permeaci (propustnosti) pevných nebo kapalných chemikálií je určena měřením doby průniku materiálem rukavice.

Ve zkušebním přístroji pro stanovení permeace (propustnosti) materiál rukavice odděluje zkušební chemikálii od sběrného média. Ve sběrném médiu, kterým může být plyn, kapalina nebo pevná látka je kvantitativně stanovena koncentrace zkušební chemikálie. Množství zkušební chemikálie, které prošlo touto překážkou (materiálem rukavice) je funkcí času, který se počítá od jejího prvního kontaktu s materiálem rukavice.

Každá testovaná chemikálie je klasifikována podle doby průniku (úroveň 0-6)

Piktogram rukavice pro nízkou chemickou odolnost nebo nepromokavost musí být použit pro rukavice, které nedosáhnou doby odolnosti průniku alespoň 30 minut proti nejméně třem chemikáliím z tabulky, ale které splní test penetrace.

Piktogram odolnosti proti biologickým rizikům se použije na rukavice, které splní alespoň test úrovně 2 pro penetraci.

Piktogram chemické odolnosti musí být doprovázen tří písmenným kódem(viz. Tabulka níže). Tento kód odkazuje na kódová písmena tří chemikálií, pro které byla získána doba odolnosti průniku alespoň 30 minut.

EN 407 Ochranné rukavice proti tepelným rizikům- teplu nebo ohni

Tato norma specifikuje termální výkonnosti pro ochranné rukavice proti tepli a/nebo ohni.

a - chování při hoření (úroveň 1-4)
b - kontaktní teplo (úroveň 1-4)
c - konvenční teplo (úroveň 1-4)
d - radiační/sálavé teplo (úroveň 1-4)
e - malé rozstřiky roztaveného kovu (úroveň 1-4)
f - velká množství roztaveného kovu (úroveň 1-4)

Níže jsou stručně vysvětleny body „a-f“:

a - doba, po kterou materiál pokračuje v hoření a doutnání poté, co je odstraněn zdroj vznícení, švy rukavice se nerozpadnou po 15 vteřinách od vznícení
b - při teplotě 100-500 C necítí uživatel bolest nejméně 15 vteřin
c - doba po kterou je rukavice schopna zpozdit přenos tepla z plamene
d - doba po kterou je rukavice schopna zpozdit přenos tepla, když je vystavena sálavému zdroji
e - počet kapek roztaveného kovu potřebných k ohřátí rukavice
f - váha roztaveného kovu potřebná k vyhlazení nebo proděravění kůže, která je umístěna pod rukavici

EN 12477 Ochranné rukavice pro svářeče

Tato evropská norma stanoví požadavky a zkušební metody pro ochranné rukavice určené k používání při ručním sváření kovů, jejich řezání a při provádění spojovacích postupů.
Ochranné rukavice pro svářeče chrání ruce a zápěstí uživatele při sváření a s ním spojenými úkony.Ochranné rukavice pro svářeče poskytují ochranu proti malým rozstříknutým částicím roztaveného kovu, proti krátkodobému účinku nepříliš velkého plamene, proti teplu sdílenému prouděním, proti teplu sdílenému vedením při dotyku a proti působení UV záření z elektrického oblouku. Kromě toho chrání proti nepříznivým mechanickým vlivům.
Ochranné rukavice jsou podle úrovně ochrany, kterou poskytují, rozděleny do dvou tříd:

Ochranné rukavice pro zvláštní svařovací postupy nejsou předmětem této normy.

EN 511 Ochranné rukavice proti chladu

Tato evropská norma specifikuje požadavky a metody zkoušení pro rukavice chránící proti chladu sdílenému konvekcí (konvekčnímu chladu) a chladu sdílenému vedením (kontaktnímu chladu) až do -50 °C. Tento chlad může souviset s klimatickými podmínkami nebo s průmyslovou činností. Specifické hodnoty různých tříd provedení jsou rozlišeny speciálními požadavky pro každou třídu rizika nebo speciální oblasti použití. Zkoušky výrobku udávají pouze třídy provedení, ale ne stupeň ochrany.

a - odolnost proti konvenčnímu chladu (úroveň 0-4)
b - odolnost proti kontaktnímu chladu (úroveň 0-4)
c - propustnost vody (úroveň 0 nebo 1)

Níže jsou stručně vysvětleny body „a-c“:

a- izolační vlastnosti rukavice získané měřením přenosu chladu konvencí
b- tepelný odpor rukavice při kontaktu se studeným předmětem
c- 0= průnik vody po 30 minutách, 1= bez průniku vody

Pracovní a bezpečnostní obuv

ČSN EN 12568 Prostředky na ochranu chodidel a nohou- Požadavky a metody zkoušení pro tužinky a vložky odolné proti propíchnutí

Tato evropská norma stanoví požadavky a metody zkoušení pro tužinky a vložky odolné proti mechanickému propíchnutí, určené jako součásti k zabudování do obuvi určené jako OOP (například podle popisu EN ISO 20345, EN ISO 20346 nebo EN ISO 20347)

ČSN EN 20345 Bezpečnostní obuv (usně a jiné materiály)

Bezpečnostní obuv je obuv vybavená ochrannými prvky, která chrání uživatele před úrazy, ke kterým by mohlo dojít při nehodách. Obuv je vybavena tužinkou na ochranu prstů, konstruovanou k ochraně proti nárazu energií nejméně 200 J a proti stlačení tlakem nejméně 15 kN. Dále může být obuv vybavena planžetou proti propíchnutí podešve apřípadně dalšími ochrannými prvky.
Označení této obuvi ´´S´´ vychází z anglického označení Safety footwear (bezpečnostní obuv).
Základní požadavky na pracovní obuv jsou uvedeny v normě ČSN EN 20345.

Tabulka 1- kategorie pracovní obuvi:

Tabulka 2- ochranné funkce bezpečnostní obuvi:

ČSN EN 20345 Bezpečnostní obuv (pryžové nebo PVC materiály)

Bezpečnostní obuv je obuv vybavená ochrannými prvky, která chrání uživatele před úrazy, ke kterým by mohlo dojít při nehodách. Obuvje vybavena tužinkou na ochranu prstů, konstruovanou k ochraně proti nárazu energií nejméně 200 J a proti stlačení tlakem nejméně 15 kN. Dále může být obuv vybavena planžetou proti propíchnutí podešve a případně dalšími ochrannými prvky.
Označení této obuvi ´´S´´ vychází z anglického označení Safety footwear (bezpečnostní obuv).
Základní požadavky na pracovní obuv jsou uvedeny v normě ČSN EN 20345.

Tabulka 1- kategorie pracovní obuvi:

Tabulka 2- ochranné funkce bezpečnostní obuvi:

ČSN EN 20347 Pracovní obuv (usně a jiné materiály)

Pracovní obuv je obuv vybavená ochrannými prvky, která chrání uživatele před úrazy, ke kterým by mohlo dojít při nehodách.
Označení této obuvi ´´O´´ vychází z anglického označení Occupational footwear (pracovní obuv).
Základní požadavky na pracovní obuv jsou uvedeny v normě ČSN EN 20347.
Tabulka 1- kategorie pracovní obuvi:

Tabulka 2- ochranné funkce pracovní obuvi:

ČSN EN 20347 Pracovní obuv (pryžové nebo PVC materiály)

Pracovní obuv je obuv vybavená ochrannými prvky, která chrání uživatele před úrazy, ke kterým by mohlo dojít při nehodách.
Označení této obuvi ´´O´´ vychází z anglického označení Occupational footwear (pracovní obuv).
Základní požadavky na pracovní obuv jsou uvedeny v normě ČSN EN 20347.
Tabulka 1- kategorie pracovní obuvi:

Tabulka 2- ochranné funkce pracovní obuvi:

Značení pracovní a bezpečnostní obuvi

Na každém půlpáru obuvi musí být zřetelně a trvale vyznačeny tyto údaje:

• velikost
• identifikační značka výrobce
• označení typu (model, vzor) výrobce
• rok a alespoň čtvrtletí výroby
• číslo a rok vydání evropské normy, tj. EN ISO 20347:2004 nebo EN ISO 20345:2004
• symbol dle tabulky 1 pro příslušnou kategorii pracovní obuvi, nebo příslušnou ochrannou funkci dle tabulky 2

(pozn. označení e) a f) mohou být vedle sebe)
Symboly používané pro značení pracovní a bezpečnostní obuvi

Protiskluzné vlastnosti pracovní a bezpečnostní obuvi

Na základě poslední novelizace normy EN ISO 20344 vstoupili od 1. ledna 2009 v platnost přísnější podmínky pro certifikaci protiskluzné obuvi. Dle požadavků normy se protiskluznost zkouší na ploché i nakloněné podložce a na dvou typech povrchu. Při zkoušce se měří koeficient tření.

Označení kategorie se uvádí za název normy. (např. EN 20345 S1 SRA)

Velikosti obuvi

Ve světě se v současné době používá mnoho způsobů stupňování číslování obuvi. V České republice se nejvíce používají následující 4 systémy číslování:

Velikostní tabulku pro obuv s převody jednotlivých číslování naleznete zde.

Pracovní a ochranné oděvy

ČSN EN 13688 Ochranné oděvy (Všeobecné požadavky)

Norma EN 13688nahrazuje EN 340:2003 a stanovuje všeobecné požadavky týkající se ergonometrie, stárnutí, rozměrů, kompatibility, označování ochranných oděvů a informace poskytované výrobcem. Ochranné oděvy by měly být navrhovány a vyráběny takto:

• materiály a součásti ochranných oděvů by neměly nepříznivě působit na osobu, která je nosí
• měly by osobě, která je nosí poskytovat při náležité ochraně co největší stupeň pohodlí
• části ochranných oděvů přicházející do styku s uživatelem by neměly být drsné, neměly by mít ostré hrany a výstupky, které by mohly způsobit nadměrné dráždění nebo poranění
• jejich design (provedení) by měl usnadňovat správné umístění na uživateli a měl by zajišťovat, že oděv zůstane na místě předpokládanou dobu používání, přičemž je třeba brát v úvahu činitele prostředí spolu s pohyby a pozicemi, které může nositel v průběhu práce zaujímat. K tomuto účelu mají být náležité prostředky, jako je odpovídající systém k úpravě nebo odpovídající rozsah velikostí, aby bylo možné ochranný oděv přizpůsobit morfologii uživatele
• oděv má být co nejlehčí, aniž by tím byla poškozena navrhovaná pevnost a účinnost. Kde je to přípustné, má mít ochranný oděv nízkou odolnost proti vodní páře

Jako typ označování nebezpečí nebo použití výrobku se musí používat piktogram, který je uveden v požadavcích na označování v předmětové normě (viz informativní příloha B této normy s piktogramy symbolů).

Ochranné oděvy se mají zákazníkovi dodávat s návodem k používání napsaném alespoň v úředním jazyce (jazycích) státu, pro který je oděvurčen. Veškeré informace v návodu musí být jednoznačné a musí poskytovat následující informace:

• vysvětlení piktogramů a úrovně provedení.
• základní vysvětlení zkoušek, které byly na ochranném oděvu provedeny a odpovídající soupis funkčních úrovní, nejlépe v podobě funkční tabulky
• pokyny k použití a omezení použití (např. rozsah teplot atd.
• pokyny k čištění a/nebo dekontaminaci, případně upozornění na problémy, které mohou nastat

- je-li to užitečné, musí být připojeny obrázky, čísla součástí atd.

Velikostní tabulky, které s touto normou souvisí, naleznete v kategorii Tabulky velikostí

Symboly údržby pracovních oděvů

Před každým používáním je třeba provést vizuální kontrolu pracovního oděvu. Vážně poškozený pracovní oděv je třeba vyměnit za nový. Praní nebo chemické čištění se řídí instrukcemi na štítku oděvu. Tyto symboly se řídí normou ČSN EN ISO 3758.

EN 342 Soupravy a oděvní součásti proti chladu

Tato evropská norma stanoví požadavky a metody zkoušení pro užitné vlastnosti oděvních souprav (tj. dvoudílných a kombinéz) pro ochranu proti chladnému prostředí. Norma nezahrnuje zvláštní požadavky na pokrývky hlavy, obuv a rukavice určené pro ochranu proti místnímu prochlazení.

Měření vlastností a jejich následné zatřídění je určeno pro zajištění náležitého stupně ochrany v různých podmínkách užívání. Tepelná izolace celé soupravy oděvu nebo oděvní součásti a prodyšnost jsou základními vlastnostmi, které jsou zkoušeny a vyznačeny na štítku (etiketě).

Tepelná izolace je nejdůležitější vlastností a je měřena na celé soupravě oděvu při použití tepelné figuríny v životní velikosti, aby se posoudil účinek jednotlivých vrstev, padnutí, tvarové přizpůsobivosti, pokrytí a střihu. V tomto směru se tato norma liší od mnohých jiných norem, stanovících pouze vlastnosti materiálů. Izolace je zkoušena na nových soupravách a oděvních celcích. Mělo by se brát v úvahu, že při častém používání mohou soupravy a oděvní celky znatelně ztrácet své izolační schopnosti vlivem čištění a nošení. Zcela všeobecně platí, že výrobky s vysokou jakostí a dobře udržované oděvy jsou v tomto ohledu méně ovlivňovány.

EN 343+A1Ochranné oděvy- Ochrana proti dešti

V této evropské normě EN 343 jsou zjišťovány vlastnosti materiálů a švů ochranného oděvu a jejich následné zatřídění, které je určeno k zajištění náležité úrovně ochrany proti pronikání vody. Odolnost proti pronikání vody a odolnost proti pronikání vodní páry jsou základními vlastnostmi, ověřenými a označenými na etiketě oděvu.
Vodonepropustnost, tj. odolnost proti pronikání vody je nejdůležitější vlastnost a je měřena na vnější vrstvě materiálu oděvu. Zkoušky jsou prováděny na nových a předběžně upravených zkušebních vzorcích materiálu a na částech oděvu se švy.

EN 381Ochranné oděvy pro uživatele ručních řetězových pil

Tato evropská norma je částí řady norem, které se týkají osobních ochranných pracovních prostředků, chránících proti rizikům vyplývajícím z používání ručních řetězových pil.

Ochranné pracovní prostředky nemohou poskytnout 100% ochranu proti pořezání ručními řetězovými pilami.

Přesto však zkušenosti ukázaly, že je možné zhotovit ochranné oděvy, které poskytují určitý stupeň ochrany. Ochrany lze dosáhnout různými funkčními principy:

• prokluzování řetězu: při dotyku s vnější stranou ochranného pracovního prostředku řetěz neřeže materiál;
• zanesení řezného ústrojí: vlákna jsou řetězem vtažena do řetězového kola a zablokují pohyb řetězu;
• zbrzdění řetězu: vlákna kladou při řezání vysoký odpor a pohlcují rotační energii a tím snižují rychlost řetězu.

Často je použit více než jeden z těchto principů.

EN 1149-5 Ochranné oděvy- Elektrostatické vlastnosti

Tato evropská norma specifikuje materiálové a konstrukční požadavky pro ochranný oděv rozptylující elektrostatický náboj, používaný jako součást celkového uzemněného systému, aby nedocházelo k zápalným výbojům (antistatický oděv). Požadavky nemusí být dostačující v hořlavém ovzduší obohaceném kyslíkem. Tato evropská norma není vhodná pro ochranu proti elektrickému napětí v rozvodných sítích.

EN 11611 Ochranné oděvy pro použití při svařování a příbuzných postupech

Tato mezinárodní norma specifikuje minimální základní bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro ochranné oděvy, včetně kukel, zástěr, rukávů a kamaší, které jsou navrženy k tomu, aby chránily tělo uživatele včetně hlavy (kukly) a nohou (kamaše), a které budou nošeny během svařování a podobných procesech se srovnatelnými riziky. K ochraně hlavy a nohou uživatele je tato mezinárodní norma vhodná jen pro kukly a kamaše. Tato mezinárodní norma nezajišťuje požadavky pro ochranu rukou. Tento typ ochranného oděvu je zamýšlen pro ochranu uživatele proti postřiku (malá množství roztaveného kovu), krátkodobému styku s plamenem, sálavému teplu z elektrického oblouku, a k zmenšení možnosti krátkodobého zasažení elektrickým proudem, náhodnému kontaktu s elektrickými vodiči pod napětím při elektrických napětích přibližně do 100 V stejnosměrného proudu za normálních podmínek svařování. Pot, znečištění nebo další kontaminující látky mohou ovlivnit úroveň ochrany poskytnuté proti krátkodobému náhodnému kontaktu s elektrickými vodiči pod napětím při těchto elektrických napětích.

Tato mezinárodní norma stanoví dvě třídy se specifickými požadavky na provedení (viz Příloha A), tj. třída 1 má nižší úroveň a třída 2 vyšší úroveň.

• Třída 1 chrání proti méně nebezpečným svářečským technikám a situacím, které způsobují nižší úrovně rozstřiku a sálavého tepla.
• Třída 2 chrání proti více nebezpečným svářečským technikám a situacím, které způsobují vyšší úrovně rozstřiku a sálavého tepla.

EN 11612 Ochranné oděvy- Oděvy na ochranu proti teplu a plameni

Tato mezinárodní norma stanoví technické požadavky oděvů vyrobených z ohebných materiálů, které jsou určeny k ochraně těla nositelů s výjimkou rukou, před teplem a/nebo ohněm. Pro ochranu hlavy a nohou nositelů spadají do rozsahu této mezinárodní normy pouze prvky ochranného oblečení, jako jsou kamaše, kukly a návleky, avšak u kukel nejsou uvedeny požadavky pro vybavení hledími štítů a respirátory. Technické požadavky uvedené v této mezinárodní normě platí pro oděvy, které by mohly být určeny pro široký okruh použití, kde jsou potřebné oděvy s vlastnostmi proti omezenému šíření plamene, a kde uživatel může být vystaven sálavému, konvekčnímu nebo kontaktnímu teplu nebo částicím rozstříknutého roztaveného kovu. Tato mezinárodní norma neplatí pro ochranné oděvy, které jsou určovány jinými mezinárodními normami, jako jsou oděvy pro hasiče budov a oděvy pro použití při svařování a podobných procesech.

EN 20471 Oděvy s vysokou viditelností- Zkušební metody a požadavky

V této mezinárodní normě jsou stanoveny požadavky na oděv s vysokou viditelností, který je schopen vizuálně signalizovat přítomnost uživatele pro obsluhu vozidel nebo jiných mechanizovaných prostředků za jakýchkoliv světelných podmínek při denním světle i při osvětlení světlomety vozidel za tmy. Obsahuje kvalitativní požadavky jak na barvu a retroreflexi, tak na minimální plochy a umístění materiálů na ochranném oděvu. Tato mezinárodní norma není použitelná pro situace se středním a nízkým rizikem.

EN 61340 ESD-Ochrana elektrotechnických součástek před elektrostatickými jevy (ESD Oděvy)

Tato norma se vztahuje na výrobu, zpracování, sestavování, instalování, balení, opatření štítky, provádění servisu, zkoušení, kontrolování, přepravování nebo jinou manipulaci s elektrickými nebo elektronickými díly, sestavami a přístroji citlivými na poškození elektrostatickým výbojem větším než nebo shodným s výbojem 100V modelu lidského těla (HBM). Tato norma poskytuje požadavky na program potlačování ESD. Při zavádění IEC 61340-5-1 by uživatel měl jako návod použít IEC 61340-5-2. Tato norma se nevztahuje na elektricky iniciovaná výbušná zařízení, hořlavé kapaliny, plyny a prašná prostředí. Účelem této normy je poskytnout administrativní a technické požadavky pro sestavení, zavedení a udržování programu potlačování ESD (dále v textu pouze "program"). Ačkoli norma nezahrnuje požadavky na bezpečnost personálu, je věnována pozornost potřebám všech zainteresovaných tak, aby byly splněny příslušné místní závazné požadavky, které se vztahují na ochranu zdraví a bezpečnost všech osob na všech pracovních místech včetně těch, na které se vztahuje tato norma. Všeobecně neexistuje minimální hodnota rezistance pro ochranu součástek ESDS, avšak pro bezpečnost personálu může být požadována minimální hodnota rezistance. Viz příslušné požadavky příslušné národní požadavky a/nebo IEC 61010-1, IEC/TS 60479-1, IEC/TS 60479-2, IEC 61140 a soubor IEC 60364.

Normy vztahující se k oděvům proti plynům, částicím, prachu a kapalinám

EN 943-1 Ochranné oděvy proti kapalným chemikáliím, včetně kapalných aerosolů a pevných částic-
TYP 1 (Plynotěsné oděvy)

EN 943-1 Ochranné oděvy proti kapalným chemikáliím, včetně kapalných aerosolů a pevných částic-
TYP 2 (Ne-plynotěsné oděvy)

EN 14605+A1 Ochranné oděvy proti postřiku kapalnými chemikáliemi - TYP 3

EN 14605+A1 Ochranné oděvy
proti kapalným aerosolům - TYP 4

EN ISO 13982-1 Ochranné oděvy
proti průniku pevných částic - TYP 5

EN ISO 13034 Ochranné oděvy proti postřiku kapalnými chemikáliemi - TYP 6 (Omezená ochrana)

EN 14126 Ochrana proti nebezpečným mikroorganismům, biologickým rizikům a infekčním agens

EN 1073-2 Ochranné oděvy proti kontaminaci radioaktivními částicemi

Ochrana hlavy

EN 397 Ochranné přilby pro průmysl

Tato evropská norma stanoví fyzikální požadavky a požadavky na provedení, zkušební metody a požadavky na značení pro průmyslové ochranné přilby. Povinné požadavky se uplatňují na přilby pro obecné použití v průmyslu. Nepovinné požadavky na provedení jsou zařazeny pro uplatnění pouze tam, kde je výrobce přilby výslovně deklaruje. Průmyslové ochranné přilby jsou určeny zejména pro poskytování ochrany uživatele proti padajícím předmětům a následnému zranění mozku a fraktuře lebky.

EN 50365 Elektricky izolující přilby pro použití v instalacích nízkého napětí

Tato norma platí pro elektricky izolující přilby používané pro práce pod napětím nebo v blízkosti živých částí instalací s napětím nepřevyšujícím AC 1 000 V a DC 1 500 V.
Tyto přilby, jsou-li používány společně s ostatními elektricky izolujícími ochrannými zařízeními, zamezují průchodu nebezpečného proudu osobám přes jejich hlavu.

EN 12492 Přilby pro horolezce

Tato evropská norma stanoví bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro přilby používané při horolezectví.Ochrana poskytovaná přilbou závisí na okolnostech souvisejících s úrazem a nošení přilby nemusí vždy zabránit smrti nebo dlouhodobé invaliditě.

Část nárazové energie je tlumena přilbou, čímž se zmenší energie nárazu, jemuž je hlava vystavena. Konstrukce přilby může být touto pohlcenou energií poškozena a proto každá přilba, která byla vystavena takovému nárazu, musí být vyměněna, i když není patrné žádné poškození.

Horolezecké přilby jsou vybaveny upevňovacím systémem pro udržení přilby na hlavě. To ale může zapříčinit, že přilba zůstane zachycena a to může představovat riziko škrcení.

EN 812 Průmyslové přilby chránící při nárazu hlavou

Tato evropská norma stanoví fyzikální a technické požadavky, zkušební metody a požadavky na značení pro průmyslové přilby chránící při nárazu hlavou.

Průmyslové přilby chránící při nárazu hlavou jsou určeny pro ochranu uživatele před účinky nárazů hlavou do tvrdých, nepohyblivých předmětů, které mohou způsobit tržné rány nebo jiná povrchová zranění. Nejsou určeny pro ochranu před účinky padajících nebo vržených předmětů, pohybujících se nebo zavěšených břemen.

POZNÁMKA Průmyslová přilba chránící při nárazu hlavou by neměla být zaměňována za průmyslovou ochrannou přilbu podle EN 397.

Ochrana sluchu

EN 458 Chrániče sluchu - Doporučení pro výběr, používání, ošetřování a údržbu

Tato evropská norma poskytuje doporučení pro výběr, používání, ošetřování a údržbu chráničů sluchu.Chrániče sluchu se řadí mezi osobní ochranné prostředky (OOP), které v důsledku svých útlumových vlastností snižují nepříznivé účinky hluku na sluch a zabraňují tak poškození sluchu. Tento dokument byl připraven proto, aby poskytl návod všem osobám, které dodávají, nakupují nebo používají chrániče sluchu. Cílem tohoto dokumentu je poskytnout návod ke správnému výběru, použití, ošetřování a údržbě chráničů sluchu..
Aby ochrana poskytovaná chrániči sluchu byla efektivně využita, měly by být chrániče sluchu nošeny po celou dobu, po kterou je uživatel v prostředí s potenciálně nebezpečným hlukem. Při výběru chráničů sluchu je proto důležité zvažovat faktory, které mohou ovlivnit komfort a přijatelnost.

EN 352-1 Chrániče sluchu - Mušlové chrániče sluchu

Tato část normy EN 352 se týká mušlových chráničů sluchu a stanovuje požadavky na konstrukci, design a charakteristiky, metody zkoušek, požadavky na označování a na informace pro uživatele. V požadavcích je třeba brát v úvahu ergonomická hlediska při vzájemném působení uživatele, prostředku a předpokládaného pracovního prostředí, ve kterém je prostředek používán.
Tato část vyžaduje, aby byly dostupné informace týkající se útlumových charakteristik mušlových chráničů sluchu měřených podle EN 24869-1.
Norma EN 352-1 se netýká mušlových chráničů sluchu připevněných na přilbu nebo chráničů, které tvoří část přílby.

EN 352-2 Chrániče sluchu - Mušlové chrániče sluchu

Tato část normy EN 352 se týká zátkových chráničů sluchu a stanovuje požadavky na konstrukci, design a charakteristiky, požadavky na označování a na informace pro uživatele. V požadavcích je třeba brát v úvahu ergonomická hlediska při vzájemném působení uživatele, prostředku a předpokládaného pracovního prostředí, ve kterém je prostředek používán.
Tato část vyžaduje, aby byly dostupné informace týkající se útlumových charakteristik mušlových chráničů sluchu měřených podle EN 24869-1.

EN 352-3 Chrániče sluchu - Mušlové chrániče sluchu na průmyslovou ochrannou přilbu

Tato část normy se týká mušlových chráničů sluchu připevněných na přilbu vyhovující požadavkům EN 397 a stanovuje požadavky na konstrukci, design a charakteristiky, požadavky na označování a na informace pro uživatele. V požadavcích je třeba brát v úvahu ergonomická hlediska při vzájemném působení uživatele, prostředku a předpokládaného pracovního prostředí, ve kterém je prostředek používán.

Zejména specifikuje útlum mušlových chráničů sluchu připevněných na přilbu, který se měří podle EN 24869-1.

Protože stejné typy mušlových chráničů sluchu navržených k připevnění k průmyslovým ochranným přilbám se hodí k řadě typů přileb a velikostí, tato část normy rozšiřuje řadu fyzikálních a akustických požadavků pro mušlové chrániče sluchu určených k předepsanému typu (typům) nebo velikosti (velikostí) přileb.

Ochrana dýchacích cest

EN 136 Ochranné prostředky dýchacích orgánů- Obličejové masky

Tato evropská norma stanoví minimální požadavky na obličejové masky pro ochranné prostředky dýchacích orgánů. K používání je povolen jen takový ochranný prostředek dýchacích orgánů, jehož jednotlivé části vyhovují požadovaným zkouškám, které jsou dány příslušnou normou nebo částí normy a když s celým ochranným prostředkem byly vykonány praktické zkoušky nošením v souladu s příslušnou normou.

EN 140 Ochranné prostředky dýchacích orgánů- Obličejové masky

Tato evropská norma obsahuje minimální požadavky pro polomasky a čtvrtmasky, které jsou užívány jako součást prostředků na ochranu dýchacího ústrojí. K používání je povolen jen takový ochranný prostředek dýchacích orgánů, jehož jednotlivé části vyhovují požadovaným zkouškám, které jsou dány celkovou nebo dílčí normou, když s kompletním ochranným prostředkem byly vykonány praktické zkoušky v této normě specifikované.

EN 143 Ochranné prostředky dýchacích orgánů- Filtry proti částicím

Tato evropská norma se vztahuje na filtry proti částicím a součásti ochranných prostředků dýchacích orgánů bez nuceného přívodu, kromě únikových přístrojů a lícnicových částí z filtračního materiálu. Některé filtry, odpovídající této normě, jsou vhodné i pro jiné typy ochranných prostředků dýchacích orgánů. V takových případech musí být odzkoušeny a označeny podle příslušné evropské normy.
Částicové filtry chrání uživatele proti škodlivinám vyskytujícím se ve formě prachu, kouře nebo dýmu.
Prach je pevný aerosol*, který vzniká při zpracovávání organických i anorganických látek. Prach se vyskytuje v širokém spektru velikostí a postupně se usazuje.
Kouře jsou pevné částice vznikající nedokonalým spalováním jakéhokoliv materiálu, který obsahuje uhlík.
Dýmy jsou pevné aerosoly*, které vznikají zahřátím kovu na teplotu vyšší, než je jeho bod varu a následné kondenzaci v okolním ovzduší. Nejvíce se vytvářejí při svařování, nebo pájení kovů.
*aerosol je směs velmi jemných pevných nebo kapalných částic rozptýlených v plynu

Barevné označení filtru	Filtrační účinnost	Ochrana proti škodlivinám
	P1	Prach a hrubé nečistoty
	P2	Prach, hrubé nečistoty a nebezpečné pevné i kapalné částice, dýmy
	P3	Prach, hrubé nečistoty, jedovaté kapalné i pevné aerosoly, toxické dýmy, bakterie, viry, radioaktivní částice, asbest

Doplňující informace uváděné na fitrech

Při použití filtru proti radioaktivním látkám, bakteriím a virům se doporučuje jednorázové použití!!!

EN 14387+A1 Ochranné prostředky dýchacích orgánů- Protiplynové a kombinované filtry

Tato evropská norma se vztahuje na protiplynové filtry a kombinované filtry, které se používají jako součásti ochranných dýchacích prostředků bez nuceného přívodu vzduchu. Některé filtry, které odpovídají této normě, jsou vhodné i pro ochranné prostředky dýchacích orgánů s nuceným přívodem vzduchu. V tomto případě musí být odzkoušeny a označeny podle příslušné evropské normy.
Do této normy nejsou zahrnuty filtry proti oxidu uhelnatému.
Protiplynové filtry slouží jako ochrana před nebezpečnými plyny a výpary.

Barevné označení filtru	Typ filtru a filtrační účinnost	Ochrana proti škodlivinám
	A1	Organické plyny a páry s bodem varu vyšším než 65°C
	A2	Organické plyny a páry s bodem varu vyšším než 65°C, vyšší kapacita
	B1	Anorganické plyny a páry
	B2	Anorganické plyny a páry, vyšší kapacita
	E1	Kyselé plyny a páry
	E2	Kyselé plyny a páry, vyšší kapacita
	K1	Amoniak (čpavek) a organické aminy
	K2	Amoniak (čpavek) a organické aminy, vyšší kapacita
	Hg	Výpary rtuti(kompletovánovždy s částicovým filtrem P3  a max. doba použití 50 hodin)
	AX	Organické plyny a páry s bodem varu nižším než 65°C

Filtr typu AX je určen pouze na jednorázové použití (obvykle jedna pracovní směna)!!!
Kombinované filtry sestávají z protiplynového filtru (filtrů) a filtru proti částicím. Tyto filtry mohou být takto zhotoveny již při výrobě, nebo je lze sestavit dle možností daného výrobce. Variabilita závisí na modelech daného výrobce a nelze je kombinovat s jinými.

Výjimku tvoří pouze filtry určené proti rtuti (Hg) a oxidům dusíku (NO), které jsou vždy spojeny s filtrem proti částicím P3.

Níže uvedená tabulka udává příklady kombinací plynových a částicových filtrů

Barevné označení filtru	Typ filtru a filtrační účinnost	Ochrana proti škodlivinám
	A1P3	Organické plyny a páry s bodem varu vyšším než 65°C Pevné částice, kapalné i pevné aerosoly, toxické dýmy, bakterie, viry
	B2P3	Anorganické plyny a páry, vyšší kapacita Pevné částice, kapalné i pevné aerosoly, toxické dýmy, bakterie, viry
	ABEK1P3	Organické plyny a páry s bodem varu vyšším než 65°C,anorganické plyny a páry, kyselé plyny a páry, amoniak a organické aminy Pevné částice, kapalné i pevné aerosoly, toxické dýmy, bakterie, viry

Značení a životnost filtrů dle EN 529

Značení filtrů

Filtry musí být dle normy ČSN EN 529 označeny typem (písmeno), třídou (číslo), barvou (pruhem) Dále musí být označeny typovým označením výrobce, značkou CE a číslem příslušné normy. Na filtru musí být uvedena doba životnosti a upozornění na prostudování návodu.

Životnost filtrů

Určení životnosti, případně doby použitelnosti filtrů je velmi složité a mnohdy není snadné o tom rozhodnout. Životnost filtrů je ovlivňována řadou okolností od typu použitého filtru, jeho kapacity, podmínek okolního ovzduší jako je teplota a vlhkost, vlastnosti a koncentrace látky, před kterou je nutno se chránit. Dále má vliv na životnost to, s jakou intenzitou uživatel dýchá, nebo jaký je průtok vzduchu v případě filtračních dýchacích přístrojů s nuceným přívodem vzduchu. Vliv na životnost má také skladování filtrů.

*pozn.: Termín ,,životnost´´ by neměl být zaměňován s termínem ,,doba skladovatelnosti´´. Doba skladovatelnosti je stanovena výrobcem a po jejím překročení by neměl být filtr (filtry) používán jako prostředek osobní ochrany.

Filtry proti částicím: U částicových filtrů je nutno dbát na informaci, zda filtr není určen jen na jednorázové použití. Při používání protičásticových filtrů postupně vzrůstá dýchací odpor v závislosti na zanesení částicemi (prachem). Dýchací odpor se může zvýšit, pokud je filtr používán ve vlhkém prostředí. U přístrojů pracujících pod tlakem (polomasky, celoobličejové masky) platí obecné pravidlo, že konce životnosti je dosaženo tehdy zvýší-li se znatelně dýchací odpor.

*Při použití filtru proti radioaktivním látkám, bakteriím nebo virům se doporučuje jednorázové použití!!!

Filtry protiplynové: U protiplynových filtrů je velmi složité určit informaci o ,,obecném hrubém odhadu´´ pro bezpečnou dobu používání( životnosti). Při používání protiplynových filtrů by měl uživatel získat co nejvíce informací o škodlivinách přítomných ve vzduchu na pracovišti, jejich pravděpodobných koncentracích, úrovních vlhkosti a teploty. Dalším ovlivňujícím faktorem je intenzita práce (frekvence dýchání). Dle předchozích informací by mělo být možné vyhledat v návodech od výrobce vše o typu a třídě použitého filtru a pravděpodobnou dobu bezpečného použití. Někteří uživatelé se mohou spoléhat na vůni a chuť nebezpečných látek, aby zjistili jejich prudký vzestup, a tímto i bezpečnou dobu jejich použití. Tyto postupy nejsou vhodné, protože uživatel může být ovlivněn nebo rušen při pocitech v důsledku rozmanitých důvodů. Toto může vést k možnému překročení expozice.

*Při použití filtru typu AX proti látkám s bodem varu nižším než 65°C , které jsou vysoce těkavé, se doporučuje používat filtr typu AX nejdéle po dobu jedné pracovní směny!!!

Filtry kombinované: Platí doporučení z předchozího textu pro filtry protičásticové a protiplynové.

Další informace o filtrech a jejich životnostech lze získat v normě ČSN EN 529.

EN 149+A1 Ochranné prostředky dýchacích orgánů- Filtrační polomasky proti částicím (Respirátory, roušky)

Tato evropská norma určuje minimální požadavky pro filtrační polomasky (respirátory a roušky) jako ochranné prostředky dýchacích orgánů k ochraně proti částicím, s výjimkou únikových přístrojů.

Filtrační polomaska proti částicím (respirátor nebo rouška) chrání uživatele proti škodlivinám vyskytujícím se ve formě prachu, kouře nebo dýmu.
Prach je pevný aerosol*, který vzniká při zpracovávání organických i anorganických látek. Prach se vyskytuje v širokém spektru velikostí a postupně se usazuje.
Kouře jsou pevné částice vznikající nedokonalým spalováním jakéhokoliv materiálu, který obsahuje uhlík.
Dýmy jsou pevné aerosoly*, které vznikají zahřátím kovu na teplotu vyšší, než je jeho bod varu a následné kondenzaci v okolním ovzduší. Nejvíce se vytvářejí při svařování, nebo pájení kovů.
*aerosol je směs velmi jemných pevných nebo kapalných částic rozptýlených v plynu

Doplňující informace uváděné na respirátorech

Při použití respirátoru proti radioaktivním látkám, bakteriím a virům se doporučuje jednorázové použití!!!

Ochrana zraku

EN 166 Osobní prostředky k ochraně očí (Základní ustanovení)

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 166:2001. Evropská norma EN 166:2001 má status české technické normy. Norma pojednává o všeobecných funkčních požadavcích pro různé druhy prostředků k ochraně očí a obsahuje např.:

• provedení
• klasifikaci
• základní požadavky kladené na veškeré prostředky k ochraně očí
• různé doplňkové a volitelné požadavky
• rozdělení požadavků, zkoušek a použití
• značení
• informace pro uživatele

Tato evropská norma se týká všech typů prostředků k ochraně očí používaných proti různým rizikům, s kterými je možné se setkat v průmyslu, laboratořích, vzdělávacích institucích, činnostech ve volném čase, atd., která mohou pravděpodobně poškodit oči nebo vidění (Norma EN 166 se netýká ochrany vůči ionizačnímu záření, rentgenovému záření, laserovému záření a nízkoteplotnímu infračervenému (IR) záření vyzařovaného zdroji o nízké teplotě).

Související normy ochrany zraku

Značení a normy uváděné na brýlích

Zabarvení zorníku
Značka	Barva zorníku		Použití
1,2		Čirý	Dostatečně osvětlené pracoviště bez rizika oslnění
		Antireflexní (AR)	Silně osvětlené pracoviště, napomáhá redukci odlesků
		Žlutý	Nedostatečně osvětlená pracoviště (rozjasňující)
		Oranžový	Nedostatečně osvětlená pracoviště (zvyšuje kontrast)
		Světle modrý	Vhodný pro časté změny světelných podmínek, zářivky
1,7		Světle zelený	Laboratoře s umělým UV osvětlením
		Stříbrné zrcadlo	Časté změny světelných podmínek (jas/šero)
2,5		Šedý	Ochrana proti oslnění sluncem- vhodné pro řidiče
		Hnědý	Ochrana proti oslnění sluncem- vhodné pro řidiče
3,1		Červené zrcadlo	Redukuje zářivé a jasné světlo
1,7/2/3/4/5/6		Svářečské	Pro svářečské práce

Obvykle bývá splněno několik stupňů ochrany současně.

Ochrana proti pádu